Turnaj v Troubkách byl vyhlášen pro starší přípravku čili pro ročník 2014 a mladší.
SK Hranice : 1.FC Viktorie Přerov 4:5 (1:4)
Branky: Dorazil a Nádvorník 2x, Večerka
Sestava: Tomeček - Dolejší, Žák, Švirk, Janda (72´ Steffan) - Svozil - Nádvorník (62´ Hagan), Dorazil, Jakubec (62´ Keiling), Jurečka - Večerka
Dnes jsme sehráli poslední letošní derby s Hranicemi. První zápas jsme prohráli, druhý remizovali brankami v posledních minutách, takže o motivaci jsme postaráno měli. Šumperk navíc porazil Porubu a byla šance jít do trháku. Na zápas jsme se poctivě připravovali celý týden a snažili jsme se kluky nastavit hlavně v hlavě. Dle vstupu do utkání se povedlo dokonale. Nepočítali jsme ovšem, co přinese samotný závěr, ale popořadě.
Do utkání jsme vlétli stejně jako s Jeseníkem. Již ve 3´ vybojoval Janda balon, posunul jej Švirkovi a ten našel Večerku. Náš útočník zavezl míč do vápna a vystřelil jedovku na domácího gólmana, jež s námahou vyrazil nabíhajícímu Nádvorníkovi k nohám a vedli jsme 0:1. Za dvě minuty opět vybojoval Janda míč, tentokrát před vápnem soupeře a přihrál jej Dorazilovi. Klička, uvolnění, přízemní střela k tyči a 0:2. Super úvod. Ale to ještě nebylo vše. Ve 12´ do třetice Janda v akci, přihrál Svozilovi, ten uvolnil Dorazila, klička, uvolnění a tentokrát střela k tyči, ale nahoru, 0:3. Lepší úvod jsme si nemohli přát.
Když navíc v 19´ našel Jurečka křižným pasem Nádvorníka, který si hrudí posunul míč, utekl všem a zvýšil střelou k tyči na 0:4, vypadalo to na krásné dopoledne. Jenže chlapci si asi řekli, že pro dnešek stačí a bylo to znát. Ve 23´ přišel míč za obranu, Dolejší nechal hráče domácích odcentrovat a Janda byl v souboji o chviličku později. Míč nešťastně sjel po hlavě a doskákal k tyči, 1:4. Branky nás opět probudila a do dalších šancí jsme soupeře nepustili. Směrem dopředu to ale nebyla žádná hitparáda. Spíš nic, než vůbec něco. Za zmínku stojí jen trestný kop Dorazila. Krásně kopnuté na přední tyč, seběhnutí Večerky, který těsně minul míč. Škoda, druhá půle tak mohla vypadat možná jinak.
Její začátek byl trochu rozpačitý a nechali jsme hrát domácí tým. Na vyšší obrátky jsme přepnuli až po pěti minutách. Trestný kop Svozila však skončil vysoko nad. Neujali se ani dvě střely Jakubce. První byla spíše malá domů, druhá už měla lepší parametry, ale šla nad. V 60´ se vytáhnul Tomeček. Musel se ale hodně natáhnout. Trestný kop Hranic šel k tyči a Tonda jej konečky prstů vytlačil na roh. Ten pak skončil v jeho rukavicích. Mezitím jsme vystřídal a příchod Hagana naši hru oživil. Nejdříve si Večerka po přihrávce od Hagana do vápna ukopl míč ve 100% šanci, poté po spolupráci se stejným hráčem trefil břevno.
Podařila se až třetí situace a stála za to. V 71´ prodloužil Večerka hlavou aut na Hagana, ten poslal přihrávku před vápno Keilingovi, jež z první sklepl Večerkovi a jeho střela už skončila tentokrát v bráně, 1:5. Nikdo ještě netušil, že to vlastně byl vítězný gól. Mělo to být poklidných osm minut a spíše se zápas měl dohrát. Jenže opak byl pravdou. V 75´ jsme trestuhodně nechali projít Pospíšila středem hřiště od půlky až do vápna a trestem za to byla branka na 2:5. Pohoda. Pět minut do konce, přece se nemůže nic stát. Ale stalo se. Za tři minuty to bylo 3:5 a v 80´už 4:5. Co měl znamenat tento výpadek nevím. Hra na nervy se teda opravdu povedla. V hlavách to evokovalo vzpomínky na poslední souboj, kde jsme rovněž prohráli vyhraný zápas. Dnes se to naštěstí nestalo, ale ještě jeden takový zápas a konec sezóny už bude beze mně, tohle moje srdce nevydrží.
Výhra potěšila. Co však potěšilo nejvíc bylo to, že se konečně hrál fotbal bez hádek, vzájemného napadání, negativních emocí a zbytečných faulů. Za to patří velký dík všem dnešním aktérům. Do tabulky si sice připíšeme tři body, ale za přístup k zápasu by si tři body zasloužili i Hranice. Nebylo to lehké a ani dění na hřišti neodpovídalo tomu, že hraje první se sedmým. My jsme si tři body zasloužili především za skvělý vstup do zápasu a nebýt těch čtyř branek, bůh ví, jak by to dopadlo. Teď je třeba se soustředit na utkání se Šumperkem. Výhra v něm by nás už hodně posunula tam, kam míříme.
Břetislav Holouš