Branka: Jedlička

Sestava: Pánek - Suchánek, Doležel, Janík, Masařík (41´ Kohn) - Streda (41´ Pluháček), Vrba (41´ Křepelka), Jedlička - Mikulík, Vyhňák (62´ Zalevskyi), Losert

Střídačka: Pivoda

V neděli jsme se utkali s dalším, pro nás neznámým týmem, ale díky videím jsme jej měli dobře načteného. Chtěli jsme potvrdit svoji neporazitelnost a samozřejmě vyhrát. Ve středu jsme prolomili střeleckou nemohoucnost a tak jsme čekali, že branky budou padat i dnes. Udělali jsme pár změn, abychom se mohli podívat, jak si povedou i hráči, kteří zatím moc šancí nedostávali a samozřejmě chyběli zranění Tomeček s Pospíšilem. Po zápase s HFK to vypadalo hůř, ale ostatní kluci se dali dohromady a nastoupili.

Od první minuty to byl líbivý fotbal z obou stran. Hrálo se po zemi, oba týmy se snažily kombinovat a k vidění byla spousta pěkných akcí. Už ve 3´ poslal Suchánek průnikovou přihrávku na Vyhňáka, ale jeho střelu zlikvidoval gólman hostí. O minutu později střílel nad bránu Masařík a za další tři minuty utekl po pravé straně Mikulík, jenže jeho přízemní přihrávku poslal Losert opět do brankáře. Skvělý nástup, ale zase to proměňování. Potvrdilo se to v 10´ kdy Streda poslal do úniku agilního Mikulíka a jak skončila jeho přihrávka na Jedličku? Pro změnu znovu střela našla gólmana soupeře. Stejně dopadla i hlavička Vyhňáka, po centru Mikulíka, která si neomylně našla ruce brankáře.

Hosté se do šancí dostávali po rychlých brejcích, ale k přímému ohrožení Pánkovi svatyně se nedostali. Obrana pracovala na jedničku. To my jsme měli další šance. Mikulíkův centr zůstal nevyužit pro špatné zpracování, ve 24´a 28´ minutě střílel 2x vedle Jedlička a když i další střela Masaříka skončila v propadlišti dějin, zůstal stav po první půli bez branek, 0:0. Největší šance soupeře šla také nad bránu. Bohužel nám strašně dlouho trvá zpracování míče a nedostaneme se ke střelám. Za ten poločas jich mohl být víc, ale všechno dlouho trvá a pak už to je jen do obránce nebo se k ní vůbec nedostaneme.

Do druhé půle jsme prostřídali, aby si dnes opravdu zahráli všichni. Na hřišti se prakticky nezměnilo nic. Ve 41´ zatáhl opět míč Mikulík do vápna, přihrál jej Losertovi, ten poslal Vyhňákovi, ale ani na 2x se mu nepodařilo dostat míč do brány. O minutu později poslal krásnou přihrávku Suchánek na rozběhnutého Pluháčka, jenže gólman vyběhl včas a míč před ním ukopnul. Osmělovali se však i hosté a ve 44´ hasil požár před Pánkem Janík. Tentýž hráč měl na hlavě gól na druhé straně, jenže i jeho pokus skončil nad. Ve 48´ vystihl na půlce rozehrávku soupeře Doležel, přihrál Jedličkovi a na jeho centr marně skákal Mikulík. Za dvě minuty poslal Jedlička Mikulíka do šance, jeho střelu vyráží brankář. Po chvíli si tito dva svoje role vyměnili, výsledek byl stejný, Jedličkova střela našla opět gólmana. Ani nevím, jestli jsem se tomu měl smát nebo být naštvaný. 

Důvod k smíchu i radosti přišel určitě v 55´. Losert našel křižným pasem Mikulíka, ten dal pod sebe na Janíka, jenž při pokusu o střelu spadl. Míč se odrazil k Jedličkovi a ten propálil konečně vše, co stálo v cestě, 1:0. Doufali jsme, že se uklidníme a přidáme další branky. Najednou jakoby jsme se začali bát a naše hra skončila. Kazili jsme vše a ze strachu o výsledek jsme začali takřka všechny míče nakopávat směrem dopředu. Tam jsme je ale neudrželi a do šancí se začal dostávat i soupeř. A bylo jich čím dál víc. První tři střely na Pánka byly spíš propagační, ale ta čtvrtá šla k tyči a Páňa s ní měl problémy. Zatrnulo nám i po trestném kopu v 36´, kdy Janík tečoval míč nad naší bránu. Bohužel jsme si nedali říct a hosté nás za naši bohorovnost potrestali.

Přišla série rohů a vyrovnání. Centr do vápna hlavičkoval Jedlička k volnému hráči, ten si stihl narazit s kolegou a jeho střela šla do brány. Tu ještě Pánek stihl vyrazit, ale dva zcela volní hráči na zadní tyči se mohli domluvit, kdo míč pošle hlavou za záda bezmocného Pánka, 1:1. Poslední tři minuty už byla z naší strany křeč. Nakonec jsme ještě mohli v poslední minutě dostat K.O., ale Janík s Pánkem to vyřešili k naší spokojenosti. Konečný výsledek 1:1.

Jestli to byla spravedlivá remíza můžeme jenom polemizovat. Soupeř si zaslouží uznání za to, že chtěl hrát fotbal za každou cenu a jeho kluci byli na míči hodně šikovní. Pokud jsme je nechali vyjet od brány, měli jsme hodně co dělat, abychom je zbavili míče. Na druhou stranu, šancí jsme měli opět habaděj. Zápas jsme mohli rozhodnout už v první půli. Čekat na to, že budeme mít pořád tolik štěstí a uhrajeme to na jeden gól, by bylo hodně naivní. Neprohráli jsme, ale se vším respektem k soupeři, tohle jsme měli vyhrát. Tohle nebylo o štěstí, ale o naší střelecké nemohoucnosti. Tohle se musí hodně zlepšit. Přijdou těžká utkání a tam tyto šance musíme vyřešit, jinak nebudeme úspěšní.

Břetislav Holouš