V sobotu jsme na domácí půdě přivítali lídra tabulky – 1. SK Prostějov, který do zápasu vstupoval bez jediné porážky. Naším cílem bylo favorita zaskočit a připravit mu první ztrátu, ale od úvodního hvizdu bylo jasné, že soupeř přijel ve velké formě.
Zápas lze rozdělit do tří naprosto odlišných fází, přičemž jediné, co je spojuje, je konečný a pro nás nejdůležitější, tři body.
Sestava: Bělka David, Vařecha Tomáš (46' Verbich Jan), Král Matěj (86' Vožda Petr), Vörös Tibor, Caletka Hynek (66' Řezníček Jan), Kuča David, Masný Jan, Havlíček Ondřej, Kocian Adam, Fojtík Ondřej (59' Holý Rostislav)
V úvodních třiceti minutách jsme předvedli relativně solidní výkon. Hráči působili koncentrovaně, drželi herní disciplínu a efektivně využívali prostory na hřišti. Byli jsme aktivní a dokázali jsme si vytvořit šance. Tato fáze plnila kontrolovaný fotbal bez zbytečných chyb.
Prostřední část zápasu však přinesla naprostý útlum. Hra postrádala tempo, přihrávky byly nepřesné a útočná fáze ztratila veškerou dravost a přímočarost. Během těchto třiceti minut jsme sice dokázali eliminovat výrazné šance soupeře, ale sami jsme nevyprodukovali téměř nic konstruktivního. Byla to pasivní fáze, kde jsme se spíše čekali na konec.
Závěrečná půlhodina přinesla naprostý obrat a bohužel se proměnila v chaos. Jakmile soupeř dokázal snížit, naši hráči se dostali do zbytečné nervozity a výkon přešel do panického režimu. Namísto uklidnění hry a kontroly míče jsme volili uspěchaná řešení, zbytečně odkopávali míče a kupili chyby v rozehrávce. Zápas se změnil v křeč a drama, které jsme si rozhodně nemuseli dovolit.
Jediným skutečným pozitivem dnešního střetnutí je výhra, která nám přidává cenné body do tabulky. Nic víc, nic míň.
Musíme se zamyslet nad tím, proč naše výkony takto kolísají. Vítězství je sice fajn, ale takový průběh zápasu je opětovnou výstrahou.
Jiří Jemelka