V neděli odehráli naši mladí fotbalisté z 1. FC Viktorie Přerov U11 první mistrovské utkání nové sezony krajského přeboru mladších žáků. Soupeřem jim byl tým z Kožušan.
1.FC Viktorie Přerov : HFK Olomouc 5:2 (3:1)
Branky: Vyhňák 3x, Mikulík, Tomeček
Sestava: Pánek - Masařík (61' Suchánek), Janík, Křepelka (61' Pluháček), Losert (25' Doležel) - Streda, Vrba, Jedlička - Tomeček (71' Kohn), Vyhňák, Mikulík (69' Zalevskyi)
Střídačka: Pivoda
Vložené středeční kolo nám přineslo do cesty za soupeře HFK Olomouc. Podle tabulkových předpokladů jsme si měli pro výhru dokráčet snadno, ale opak byl pravdou. I toto utkání nám ukázalo, že nikoho nesmíme podcenit a s každým musíme hrát naplno celých osmdesát minut. Stále nám sice chyběl Pospíšil, ale do sestavy se již vrátil Vrba a tak jsme byli téměř kompletní. Chtěli jsme navázat na první poločas v Prostějově, jenž se nám nadmíru povedl. Jedinou změnou proti neděli mělo být proměňování šancí.
Prvních deset minut jsme se na hřišti spíše hledali. Jen během první minuty jsme mohli dvakrát inkasovat, jelikož Pánkova rozehrávka byla tentokrát hodně rozpačitá. Hosty jsme dostali do hry našimi nepřesnostmi v rozehrávce a ve výstavbě hry. Naštěstí jsme tento hodně špatný úsek hry překonali bez pohromy a hned z první šance jsme udeřili. Ve 13´ získal uprostřed hřiště míč Jedlička, poslal krásnou přihrávku za obranu Mikulíkovi a ten ji zkušeně uklidil na přední tyč, 1:0. Za čtyři minuty mohlo být srovnáno, ale Pánek tentokrát vytasil perfektní zákrok a udržel naše vedení. To jsme ještě umocnili ve 20´, kdy se po ruce soupeře ve vápně kopal pokutový kop. Míč si postavil Tomeček a s přehledem proměnil, 2:0.
Tlačili jsme se čím dál víc směrem dopředu. Další gól mohl přidat Mikulík, ale na Masaříkův centr nedosáhl. Naše snaha však přinášela i chyby. Jednu takovou vyrobil Masařík u lajny a podpořil ji Křepelka tím, že nevystoupil z obrany a tak se balón dostal k volnému hráči, ten jej posunul na nabíhajícího kolegu a jeho střela zapadla Pánkovi pod břevno, 2:1. Dalších deset minut se hra spíše odvíjela od vápna po vápno a nikdo ze soupeřů si nevypracoval větší šanci. To se zlomilo ve 35´, kdy Mikulík přetlačil u lajny svého soka, poslal míč Jedličkovi a ten vysunul Vyhňáka. Náš malý štírek se prosmýkl kolem svého bodyguarda a svým lobíkem překonal ležícího gólmana, 3:1. Stejným výsledkem skončila i první půle. Kromě radosti z vedení nám však přinesla i vrásky. Kolem 25´ musel ze hry, po faulu hostujícího hráče, Losert a do hry se již nezapojil. Nahradil jej a velmi dobře, Doležel.
Chtěli jsme, aby se neopakoval Prostějov, kdy se hra ve druhé půli úplně vytratila a utkání bylo spíš plné soubojů a faulů. Bohužel ani dnes to nebylo jiné. Již ve 42´, po nedůrazu před naším brankovištěm, nás hosté vyšachovali a snížili na 3:2. Na hřišti se začalo čím dál víc přitvrzovat a jiskřit. Soupeř cítil šanci na vyrovnání a přicházel jeden nákop za druhým, ostatně jako celý zápas. Ve 48´ se dostal do šance Masařík, jenže jeho střelu z úhlu zlikvidoval brankář. V 51´ se hosté konečně pokusili o rozehrávku od brány a hned to skončilo brankou. Tomeček obral o míč stopera, přihrál před bránu Vyhňákovi a ten přehodil gólmana, 4:2.
Mohli jsme se uklidnit a hrát si svoji hru, jenže... Místo toho jsme se nechali zatáhnout do strkanic, hádání a faulů. Šanci na vstřelení uklidňujících gólů měli Doležel, po akci Mikulíka s Tomečkem a Streda, když prošel sám středem hřiště. Nestalo se. Hra se dál vyostřovala a vyvrcholení přišlo v 70´. Surový faul u lajny na Tomečka vyústil ve zranění v oblasti páteře a Vojtu nakonec odvezla "rychlá". V nemocnici se podezření potvrdilo, vybočený obratel. Nejhorší na celé věci bylo to, že jak faulujícímu hráči, tak i trenérům hostí to přišlo ještě k smíchu. Ale vlastně proč ne, oni vůbec byli na jiném zápase. Jejich shrnutí o poločase, že jsou jako vždy lepší, jen dostávají blbé góly asi vyjadřuje vše. A proto dostali ještě jeden. V 79´ našel Suchánek uprostřed hřiště Stredu, ten chytře pustil na Kohna, jež přiťukl míč Vyhňákovi. Ladík měl včera svůj den a dalším lobíčkem si připsal hattrick a zvýšil na 5:2. Bylo po zápase.
Raději se k tomuto zápasu už nebudu vracet. Dva zranění stačí. Budeme rádi, když v neděli bude moci nastoupit aspoň Losert. Vojtovi samozřejmě přejeme co nejrychlejší uzdravení a návrat z nemocnice. My ostatní se musíme soustředit na neděli, kdy hostíme doma Kuřim a tam to snad bude zase o fotbale a ne o zdraví. Jediné pozitivum na včerejším utkání jsou tři body a konečně více, než jeden gól. Na všechno ostatní raději zapomenout.
Břetislav Holouš