Branky: Zavadil, Pivoda, vrba

Sestava: Novák - Kropáč, Doležel, Kyliš - Bařina, Šálek (55´ Flajšar), Vrba, Dýčka, Zavadil - Pivoda (60´ Golda), Hába

Střídačka: Machač, Hübner, Smékal

V sobotu nás čekal jeden ze tří důležitých zápasů v řadě. Hostem na našem trávníku byl MFK Vyškov, který je na tom v tabulce podobně jako my, takže to byl vlastně přímý souboj o záchranářské práce. Největším problém bylo, že jsme v pátek nemohli díky počasí trénovat. Chtěli jsme hrát proti Vyškovu na tři stopery a nebylo kdy, si to na přímo na hřišti vyzkoušet. Museli jsme dát sraz o půl hodiny dříve a ukázat si vše aspoň v rovině teorie na šatně. Do brány jsme postavili Nováka z U14, jako odměnu za minulý výkon a také jsme chtěli posunout Pivodu na hrot. Měli jsme nachystané tři varianty, kdyby nám náhodou nový herní systém neseděl. Chtěli jsme hrát hodně útočně a nahoře. 

Od první minuty bylo vidět, že se chlapci s novým rozestavením teprve sžívají. I tak jsme však byli hodně na míči a soupeře jsme do ničeho závažného nepouštěli. Prvních dvacet minut byl na naší polovině pouze sporadicky. První branka padla v 11´ po autovém vhazování. Dýčka vybojoval míč, Vrba jej odcentroval do vápna, tam jej minul obránce soupeře a Zavadil ho poslal do sítě, 1:0. Za dvě minuty jsme se radovali podruhé. Vrba vyvezl z půlky míč před vápno, uvolnil Bařinu a ten poslal přihrávku před bránu, kde Pivodu rozvlnil síť, 2:0. Snový začátek. Vypadalo to, že jsou kluci správně nažhavení a kráčíme si pro snadné vítězství.

Opak byl pravdou. Nehráli jsme špatně, ale hosté si čím dál víc osmělovali. Po faulu Kropáče měli v 16´ výhodu trestného kopu, ale z tohoto mráčku nezapršelo. Uprostřed hřiště jsme ještě hosty dokázali přehrávat, ale finální fáze byla špatná. Kazili jsme přihrávky a ve vápně často místo střely přišla zbytečná přihrávka nebo klička ztráta balónu. Když už se vše podařilo, nenašel se nikdo, kdo by balón dotlačil do sítě. Jako třeba ve 29´ kdy Dýčka poslal průnikovou přihrávku na Pivodu, ten poslal míč podél gólmana před prázdnou bránu, ale ani Hába, ani Zavadil tam nebyli včas. Tohle musíme proměňovat. Další šance přišla ve 31´. Vrba však tentokrát místo přihrávky volil střelu z úhlu, ta šla však vysoko nad. Těsně před závěrečným hvizdem jsme zahodili snad největší šanci. Po dlouhém pasu Háby jsme předvedli ukázkový rychlý protiútok, Pivoda zatáhl balón do vápna, ale Vrba na jeho přihrávku nedosáhl. Poločas mohl skončit klidně 5:0 a mohli jsme mít klid. Jenže na kdyby se nehraje a to jsme ještě nevěděli, co si pro naši srdeční soustavu přichystalo druhé dějství.

Do druhé půle soupeř vlétl úplně jinak, než do té první. Napadali nás snad v pěti hráčích a směrem dopředu byli odvážní a rychlý. Hráli jednoduše, uprostřed hřiště nám odebírali míče a poté nás většinou přečíslili. Naše hra z prvního poločasu byla ta tam. I tak jsme však mohli odskočit na rozdíl tří branek. Bohužel, za mě jasný faul ve vápně na Doležela však zůstal nepotrestán a hrálo se dál. Jak důležitý to byl moment se ukázalo za chvíli. Ještě před tím se však do šance řítil Zavadil, po přihrávce Doležela, jenže jeho oblíbená disciplína, první dotek s míčem, opět slavila úspěch a ze šance nebylo vůbec nic. Ve 47´ jsme ještě přežili trestný kop hostí, ale pak přišla v 51´ série rohových kopů a jak se říká, tři rohy gól, tak také platilo. Odražený míč od nepokrytého hráče vletěl do chumlu, kde jej další volný hráč poslal do naší sítě, 1:2.

Našemu trápení neměl být však ještě konec. V 56´ odpískal sudí faul před naší šestnáctkou, Kropáč se ve zdi otočil zády a od něj se míč odrazil pod břevno naší brány, 2:2. Všechno naše dosavadní snažení tak přišlo vniveč a stejně tak i původní plány na střídání. Místo snadného zápasu nás čekal tuhý boj až do konce. V 73´ mohl jít do šance zavadil, po přihrávce Flajšara, ale opět ho zradil první dotek. Branku se nám nakonec podařilo vstřelit v 65´. Golda přihrál do vápna Vrbovi, zaseknutí míče a střela do levého horního růžku, 3:2. Vysvobození to zdaleka ještě nebylo. Do konce zbývalo dlouhých patnáct minut.

Za tohoto stavu jsem neměl odvahu do toho sahat a tak se bohužel zbývající hráči na hřiště nedostali. Nutno však říci, že ta poslední čtvrthodina už byla v naší režii. V 68´ mohl jít Zavadil sám středem na gólmana, ale ohraná písnička, první dotek. V 70´ nás podržel Novák při trestném kopu soupeře, jež směřoval pod břevno. Dvě minuty nato prováhal Vrba možnost přihrávky a pak se již utopil v kličkách. Za další dvě minuty šel do brejku Zavadil, tentokrát si míč zpracoval dobře, ale jeho střela byla ukvapená a hodně nepřesná. Poslední šanci měl Bařina z trestného kopu tři minuty před koncem. Střela mířila dobře, jen neměla potřebnou razanci a gólman si s ní poradil. Konečný rezultát tak zněl 3:2.

Výhra je důležitá, to ano, ale mohli jsme k ní dokráčet daleko pohodlnější cestou. My jsme si zvolili tu trnitou sami a málem nás to vytrestalo. Šancí jsme měli dost. Daleko více než soupeř, jenže on s nimi nakládal lépe. Z minima vytěžil maximum. Tohle se nám příště může opravdu vymstít a hlavně to nemusí vydržet moje srdce. Dnes jsem měl tepovku hodně vysoko, tohle mi nedělejte pánové. Konec dobrý, všechno dobré, jenže ... Na lavičce seděli kluci, kteří chtějí také hrát a díky této divočině se na hřiště nedostali. Přitom si mohli normálně zahrát minimálně dvacet minut, kdybychom proměnili aspoň ty největší šance. Tohle musíme změnit.

Břetislav Holouš