Branky: Mikulík, Vyhňák

Sestava: Pánek - Suchánek, Jedlička, Janík - Mikulík, Křepelka, Streda, Masařík - Kováč, Tomeček, Vyhňák

Střídání: Kohn, Doležel, Pospíšil, Pluháček, Losert, Vrba, Pivoda

Bitva o 3. místo. Ano, zní to krásně, bohužel to byl souboj o 3. místo od konce tabulky. Pro nás ale velmi důležité měření sil. s Vítkovicemi po celou soutěž bojujeme o to, kdo nebude ten předposlední. V základní části jsme to dokázali a předčili jsme je o šest bodů. Ty se nám však všechny umazali a tak jedeme od začátku. Vzhledem k tomu, že soupeř uhrál remízu s Jihlavou, byli jsme bod za nimi a potřebovali vyhrát.

Od začátku bylo jasné, že to bude hodně vyrovnané utkání a branek moc nepadne. Dnes jsme potřebovali proměnit každou šanci více, než kdy jindy. Prvních deset minut bylo spíš takové oťukávání a tempo hry se postupně zvyšovalo. V 10´ přišla první střela z kopačky Tomečka, byla to však pravá noha a nebyla tam potřebná razance. Druhá střela levou již parametry měla, jenže šla nad. Jako třetí vyzkoušel hostujícího gólmana Streda, když předskočil obránce při rozehrávce, ale střelu levou nohou zneškodnil strážce svatyně Vítkovic. To vše jsme stihli za dvě minuty. K dalšímu ohrožení soupeřovi branky jsme se dostali až v 15´ po centru Kováče, na který však nedosáhl nikdo. Mezitím nás hosté přehrávali a hlavně vyhrávali všechny souboje, to byla alfa omega našeho útlumu. Žádnou větší šanci ale Pánek hasil nemusel.

V 16´ měl velkou šanci Vyhňák po akci Mikulíka s Kováčem, ale ani na dvakrát se mu nepodařilo dostat míč do brány. Ve 25´ se musel protáhnou i Pánek, střelu k tyči vyrazil na roh. Z něj pak přišla tyč naší brány a po dalším závaru opakovaný roh. S dalším zákrokem se vytasil Pánek ve 34´, kdy vyběhl proti útočníkovi a jeho střelu vykopl nohou. Minutu poté se stejný kousek povedl i jeho protějšku, jenž zlikvidoval šanci Pospíšilovi. V další šanci se ocitl i Losert, ale jeho střela šla nad. Tečku za první půlí udělal trestný kop Jedličky, ten však pokryl gólman hostí. Bojovná první část branku nepřinesla a pokračovalo se tedy od nuly. 

Do druhého dějství jsme vstoupili na jedničku. Jedlička poslal míč do lajny na Masaříka, ten se protáhl kolem bránícího hráče a poslal balón před bránu, odražený míč si našel Mikulík a propálil vše, co mu stálo v cestě, 1:0. Další vzrušení přinesla 50´. Nejprve před naší bránou hasil oheň Tomeček a poté na druhé straně se ocitl v šanci Masařík, ale zradilo jej zpracování míče. Za dvě minuty jsme získali míč výborným napadáním, Tomeček jej poslal do vápna, Mikulík pustil na Vyhňáka a ten, k naší smůle, přestřelil bránu. Vítkovice hrozili hlavně po svojí pravé straně, tam se Janík hodně naběhal, aby udržel na uzdě nejlepšího hráče hostí. Bylo třeba tuto stranu posílit. 

Největší vzrušení před naší brankou však vyrobil Pánek, přihrál přímo na kopačku hostující hráče, ale jeho střela naštěstí skončila v boční síti. Uff. Své zaváhání si však rychle odpracoval, když zlikvidoval jedovatou střelu hostí. Tady se lámal chléb. Vítkovice postupně přebírali iniciativu a chtělo to dát druhou branku. O tu se postaral v 62´ Vyhňák. Tomeček vybojoval na naší polovině míč, poslal jej Vyhňákovi a ten obstřelil gólmana, 2:0. Rychle jsme vystřídali a vyztužili defenzívu. Hru jsme stáhli na jednoho útočníka obranu jsme poskládali do čtyřky. Tím jsme mohli zdvojovat hráče hostí č. 14, který pro nás byl největší hrozbou. V 65´ mohl pojistit naše vedení Pospíšil, ale jeho střela těsně minula zadní tyč.

Posledních patnáct minut patřilo spíš soupeři. Ten se hnal dopředu za vstřelením kontaktní branky a my jsme spíš vyráželi do rychlých kontrů. Tady nás podržel Pánek, který zneškodnil vše, co šlo na bránu. Síly v závěru docházely až moc rychle a tak jsme sáhli pro jistotu ještě k jednomu střídání. Když už vše vypadalo, že Pánek udrží nulu a my v poklidu dotáhneme zápas do vítězného konce, přišla nečekaná rána. Cent před bránu odhlavičkoval Jedlička, Tomeček chtěl míč ještě odkopnout, ale svezl mu po noze a přistál u hráče hostí. Jeho střela k tyči znamenal snížení na 2:1 a drama na úplný konec. Ten se nám však podařilo ustát a mohli jsme se radovat z vydřené výhry. 

Dnes to bylo úplně jiné než proti Vyškovu. Zápas měl tempo a soupeř byl hodně těžký. Zvlášť v posledních patnácti minutách jsme si šáhli hodně do rezervoáru sil. Kluky ale musím opět pochválit. Vydrželi jsme to a myslím, že jsme si vítězství zasloužili. Další skvělý výkon a skvělá hra. Snad nám to vydrží i na příští týden proti Jihlavě, to bude zase o level těžší, ale ne nehratelné. 

Břetislav Holouš