Druhý tým čekala soutěž na domácím hřišti. Kluky jsem před začátkem pochválil za čtvrteční zápasy v Kroměříži, kde hráli opravdu skvěle, a nabádal je, aby v tom pokračovali – nebáli se hrát, věřili si na míči a hlavně si každý zápas užili.

V prvním zápase proti Hranicím kluci bojovali, hráli sebevědomě a zaslouženě si došli pro vysoké vítězství. Před dalšími zápasy jsme si ještě vysvětlili pár drobností a šli jsme na Lipník a Kozlovice.

Bohužel v těchto zápasech to vypadalo, jako by nastoupili úplně jiní kluci. Chyběl nám důraz a bojovnost, kluci si tolik nevěřili na míči, dělali jsme zbytečné chyby a zkušenější soupeři nás za ně dokázali potrestat.

I tak to pro kluky byla cenná zkušenost a další důležitá lekce – každý zápas se musí odehrát naplno, na 100 %, bez ohledu na soupeře. Věřím, že si z toho kluci něco vezmou a příště zase ukážou fotbal, který umí.