ZÁKLADNÍ SKUPINA

• U8 – MŠK Púchov 0:0
• U8 – FK Slavia Orlová 3:0
• U8 – FK Frýdek-Místek 3:1
• U8 – FC Zlín 2:0

Po úvodní remíze se skvěle hrajícím Púchovem jsme už nechtěli nechat nic náhodě. Kluci okamžitě pochopili, že cesta do zlaté skupiny vede jen přes maximálně soustředěné výkony.

Do dalších zápasů šli naplno, s obrovským nasazením a chutí ukázat svou sílu. Všechny zbývající zápasy základní skupiny jsme zvládli skvěle a s jediným obdrženým gólem jsme doslova vletěli do zlaté skupiny.

ZLATÁ SKUPINA

• U8 – 1. SK Prostějov 1:2
• U8 – SK Hranice 2:0
• U8 – 1. FK Jablunkov 3:0
• U8 – MŠK Púchov 2:1

První zápas zlaté skupiny proti Prostějovu jsme těsně prohráli 2:1. Musím říct, že to byl velmi vyhrocený zápas ze strany soupeře. Potkali jsme se už na několika turnajích a vždy jsme byli úspěšnější, takže nám měli co vracet.

A možná právě to bylo nakonec dobře.

Sedli jsme si s kluky, řekli si otevřeně, co bylo do té chvíle dobré, co naopak musíme zlepšit, a hlavně jsme je nasměrovali do dalších zápasů se vztyčenou hlavou.

Zápas s Hranicemi jsme už nenechali náhodě. Díky rozvážným rozehrávkám od skvěle chytajícího Špalka jsme měli pod kontrolou výstavbu hry, postavení i přechody do útoku tak, abychom vzadu nepropadali. To vítězství nás znovu nastartovalo.

ZLOMOVÝ MOMENT TURNAJE

To, co ale kluci předvedli v dalším zápase proti Jablunkovu, mělo obrovský náboj.

Všichni věděli, že musíme vyhrát. Navíc to byl soupeř, který nás porazil na turnaji v Havířově, a o to větší byla chuť vrátit mu to.

Kluci na ně doslova vlétli. Nedali jim ani dvě vteřiny času a prostoru. Bojovali, zodpovědně bránili, byli hladoví po každém souboji a nakonec to dotáhli do vítězného konce s nádherným výsledkem 3:0.

Tohle byl výkon, který ukázal charakter týmu.

FINÁLE, KTERÉ ZVEDLO CELOU HALU

Do posledního zápasu se skvělým Púchovem jsme šli s jedinou jistotou. My jsme podlehli Prostějovu, ale Púchov porazil Prostějov. Bylo tedy jasné jediné: musíme porazit Púchov a nechat tabulku rozhodnout podle skóre.

Kluci jako by si dokonale pamatovali úplně první vzájemný zápas. Šli na hřiště maximálně soustředění, ale hned v úvodu přišla ledová sprcha — Púchov šel do vedení 1:0.

A právě v ten moment se ukázala síla tohohle týmu.

Místo slziček, které přišly po těsné porážce s Prostějovem, se stal pravý opak. Kluci zatli zuby a bojovali způsobem, který jsem snad ještě ani nezažil. Byla to úchvatná podívaná, umocněná fantastickým skandováním našich rodičů v kšiltovkách a klubových šálách.

Netrvalo dlouho a bylo srovnáno na 1:1.

Vem čert, že my trenéři už jsme věděli, že remíza na první dvě místa stačit nebude. To nejdůležitější bylo, že se s tím nechtěli smířit ani samotní sedmi- a osmiletí kluci.

Asi minutu až dvě před koncem přichází ten moment.

GÓL NA 2:1.

Hala málem explodovala.

Ten zápas už nesledovali jen fanoušci Přerova a Púchova. Jeho náboj strhl pořadatele, rodiče i fanoušky ostatních týmů. Byla to atmosféra, na kterou se nezapomíná.

Po závěrečném vítězném hvizdu rozhodčího kluci propukli v obrovskou radost — a já slavil s nimi.

Ale neslavil jsem jen výhru.

Slavil jsem hlavně to, že jsou na správné mentální cestě. Že se nevzdávají. Že bojují jako lvi. Bylo úplně jedno, jestli z toho bude první, druhé nebo třetí místo. Oni prostě nechtěli prohrát.

A udělali pro to maximum.

Ukázali všem — a hlavně sami sobě — že když opravdu chtějí, dokážou strašně moc. A přesně tahle vlastnost se jim jednou bude hodit nejen ve fotbale, ale i v životě.

KONEČNÉ POŘADÍ ZLATÉ SKUPINY

Kruh se uzavřel. Prostějov porazil nás, Púchov porazil Prostějov a my porazili Púchov. Rozhodovalo tedy skóre:

1.     MŠK Púchov – 9 b. | GD 7
2. 1. FC Viktorie Přerov – 9 b. | GD 5
3. 1. SK Prostějov – 9 b. | GD 4

NEJLEPŠÍ KOTEL TURNAJE

Obrovské poděkování a respekt patří našim rodičům.

Vytvořili neskutečný kotel, který si naprosto zaslouženě odnesl ocenění za nejlepší fanoušky turnaje.

Fandění se rozléhalo celou halou a pro kluky to byla obrovská motivace.

CO BYLO NEJVĚTŠÍM VÍTĚZSTVÍM

Za celý turnaj jsme inkasovali jen 4 góly. Z osmi zápasů jsme prohráli jen jediný, a to těsně.

Ale upřímně?

To největší vítězství nebyly body, tabulka ani skóre.

Bylo to to, co kluci předvedli jako bojovníci v tak útlém věku. Jak sami věděli, co chtějí. Jak si za tím šli. Jak postavili na nohy celou halu a vytvořili nezapomenutelný zážitek pro sebe, rodiče i všechny kolem.

Tohle bylo pro mě to největší vítězství za celé naše společné tažení.

Děkuju. Nic víc.

POKRAČOVÁNÍ PŘÍBĚHU

Na odvetný FEA3 Cup vyrážíme 29. 11. 2026, tentokrát s podtitulem: TRŮN JE BEZ KRÁLE  

A my budeme připraveni!

Andrej Karaban