Branky: Masařík, Vrba, Zalevskyi 

Sestava: Pánek - Pospíšil, Janík, Tomeček, Suchánek - Streda, Křepelka (75' Doležel), Vrba (75' Pluháček) -  Mikulík, Jedlička, Masařík (75' Zalevskyi)

Střídačka: Pivoda 

Podzimní část sezóny se kvapem blíží do svého konce a my jsme potřebovali začít bodovat, abychom si udrželi naději na první šestku. Momentálně se nám vůbec nedaří. Herně je to všechno v pohodě, ale výsledkově tápeme. Po prvních sedmi zápasech jsme byli bez prohry a dělili jsme se o první příčku. Pak jakoby někdo mávnul čarovným proutkem a dalších šest utkání bylo bez jediného bodu a propad tabulkou až na šestou příčku. To vše jsme chtěli zlomit doma se Svratkou Brno.

Prvních patnáct minut utkání tomu však vůbec nenasvědčovalo. Ta tam byla hravost a sebevědomí z předchozích dvou zápasů. Jako bychom se již od první minuty báli o výsledek a podle toho vypadala i hra. Vepředu nic a vzadu chaos a zmatek. Toho využil soupeř a již ve 4´ po naší chybě v rozehrávce vedl 0:1. Zmatky neustávaly a mohlo být i hůře. Trvalo nám dvacet minut, než jsme se zklidnili a ve 21´ i vyrovnali. Tomeček z obrany přihrál Jedličkovi, který si seběhnul pro míč, otočil hru a poslal centr na nabíhajícího Mikulíka. Ten jej zatáhl do vápna a jeho přehození gólmana uklidil do prázdné brány Masařík, 1:1. Vyrovnávací branka nás uklidnila a ve 30´ jsme šli již do vedení. Dlouhý míč Janíka prodloužil Jedlička patou na Vrbu a ten jej poslal podél gólmana do sítě, 2:1. Zápas jsme mohli do přestávky i zlomit, ale Masaříkovo zakončení v dalších dvou slibných šancích nebylo už tak důrazné.

Druhá půle začala další velkou šancí Masaříka, po průnikové přihrávce Vrby, ale ten si ve finální fázi ukopl míč, jenž se stal snadnou kořistí brankáře. Celý tento poločas byl ve znamení vyrovnané hry. Šance na změnu skóre měly oba týmy, ale buď to bylo nepřesné nebo se vyznamenali oba gólmani. Potřebovali jsme rozhodnout, jenže ne a ne to trefit. Největší šance se zrodila v 73´, kdy nejprve Mikulík pálil z voleje do brankáře, aby pak Masařík z dorážky přestřelil prázdnou bránu. Nervy na pochodu. Nejkrásnější příběh si tak napsal Zalevskyi. Byli jsme domluveni, že jakmile dáme třetí gól, půjde hned na hřiště. Nakonec jsme pět minut před koncem prostřídali a byl to on, kdo rozhodl zápas. Po našem rohu se dostal k dorážce a s klidem poslal míč do brány, 3:1. Zbytek utkání jsme si už pohlídali a mohli jsme tak konečně po dlouhé době slavit výhru.

Myslím, že byla zasloužená. Svratka se ale ukázala jako velmi těžký soupeř. Urputný, bojovný, běhavý a nic nám nedali zadarmo. Zápas jsme otočili, ale pořád jsme se museli mít na pozoru. Nebylo to jednoduché, ani fotbal z naší strany nebyl až tak pohledný, ale zlomili jsme to. Snad nás to nastartuje k obratu a štěstí bude stát zase při nás. Třeba již příští neděli v Havlíčkově Brodu.

Břetislav Holouš