Branky: vlastní, Vrba

Sestava: Pivoda (Novák) - Machač (60´ Smékal), Dýčka, Kyliš, Hübner (41´ Tomčík) - Vrba, Hába, Doležel - Flajšar, Šálek, Zavadil

S jiskřičkou naděje na nějaký bodík jsme v sobotu ráno odjížděli na nejdelší pouť za utkáním a to do Pelhřimova. Výsledky domácího týmu naznačovaly, že není v ideálním rozpoložení a při troše štěstí a bojovnosti bychom alespoň bod dovézt mohli. Svoji naději jsme živili celý první poločas, jenže vtom druhém rychle zhasla. Domů jsme tak odjížděli s prázdnou a s nepříjemným pocitem zmaru. Ano, stále nám chybí tři hráči, ale byli bychom s nimi úspěšnější? Toť otázka, jenže odpověď se již nedozvíme. 

Do zápasu jsme nastoupili se změnami na jednotlivých postech ve snaze více podpořit útočné snažení. Mysleli jsme si, že se nám bude dařit více kombinace a postupně bude odpadávat to nakopávání míčů. Bohužel se tak nestalo. Musíme na tom pořád pracovat a prostě se do toho i sami nutit. Zatím mi to přijde takové alibistické. Proč si dělat problémy, když to můžu nakopnout, ať se starají jiní. Nicméně hra směrem dopředu byla lepší, než v minulých utkáních. V 10´ zahráváme trestný kop z nějakých 25 metrů a nadýchaný míč od Háby skončil v bráně. Do ní jej poslal hlavou domácí hráč pod tlakem od Kyliše, 0:1. Skvělý začátek. 

Poté už se však hra vrátila do starých kolejí a v permanenci byl Pivoda a obrana. Horko nám bylo ve 14´, kdy nám míč skákal po brankové čáře. Domácí nejdříve kopali trestňák, po něm hned roh a my jsme se museli hodně ohánět, aby to neskončilo vyrovnávací brankou. Ve 34´ jsme však ztratili zbytečně míč na půlce, při snaze o jeho zpětné získání však přišel nešťastný odraz a po rychlé přihrávce šli domácí dva na Pivodu. Jak to dopadlo asi nemusím říkat, 1:1. Minutu před koncem jsme přežili další z rychlých protiútoků soupeře, jimiž nám hrozil celý poločas a z takové nenápadné akce jsme se ujali znovu vedení. Balón se dostal k Vrbovi a ten z nějakých 20-25 metrů z úhlu krásně vyhnal všechny pavouky z levého horního růžky domácí svatyně, 1:2. To byla výborná vzpruha do druhého dějství.

Jelikož nám celou první půli hořeli oba krajní beci, museli do toho říznout. Chtěli jsme vycházet ze zabezpečené obrany a hrozit spíše kontry. Soupeř nám však do našich plánů hodil vidle hned v první minutě. U rohového praporku v souboji špatně došlápl Doležel, čímž se ocitl mimo hru. Jeho soupeř toho využil, vzal si míč, potáhl jej do vápna a dal pod sebe. První u něj sice byl náš hráč, jenže jej odkopl na nohu volného útočníka, přišla krátká klička a střela a bylo vyrovnáno, 2:2. Za pět minut předvedli domácí, jak vypadá tlak do brány. Snad minutu jsme nevěděli, kde nám stojí hlava a kde je vlastně míč. Ten skákal po břevnu, odrazil se od tyče a když už to vypadalo, že je po všem, přišla lehká střela na bránu a Pivoda místo aby balón vzal do koše jej chtěl vyrazit a srazil si ho do brány, 3:2. Bylo jasné, že získat dnes nějaký bod bude spíše z říše snů.

Vyrovnat jsme však mohli hned z protiútoku. Zavadila našel dlouhý míč za obranu, ten však tváří v tvář gólmanovi neuspěl. Jeho střela šla pár centimetrů od tyče. V 58´ další dlouhý míč, tentokrát za naši obranu, střela do tyče, Pivoda si nezavolal a Zavadil jen odkopl k volnému hráči a ten propálil vše co se dalo, 4:2. Za čtyři minuty bylo ještě hůř a začínalo to smrdět debaklem. Další nenápadná akce, opět nás nejdříve zachránila tyč, jenže k dorážce se dostal soupeř a střelou k tyči zvýšil na 5:2. V 66´ vybojoval u lajny míč Zavadil, vyběhl proti němu i gólman, jenže míč šel na kraj vápna na úplně volného Smékala. Před ním zívala znuděná brána domácích, jenže rozvlnění své sítě se nedočkala. Tohle musíme proměňovat. Obzvláště když za tři minuty byl v další šanci Zavadil, ale jeho obstřel skončil vedle tyče. Hned mohlo být veseleji a k remíze by nebylo daleko. Konečný výsledek však zněl 5:2.

Řekněme si na rovinu. Zcela zasloužená výhra domácího týmu. Byli rychlejší, dravější, hladovější a my jsme jim prostě nestačili. Dva šťastné góly a tři neproměněné šance, to je na výhru nebo alespoň bod hrozivě málo. Dnes nebyla na hřišti ani ta bojovnost nebo aspoň ne u všech. Noví hráči zatím nestíhají tempu této soutěže, ale to se dalo čekat. Chce to čas, jenže ten my nemáme. Věřím, že na jaře už budou rovnocennými partnery těch stávajících, ale my potřebujeme získat nějaké body i na podzim. Stále hledáme vhodné složení jednotlivých postů a hlavně čekáme, až budou všichni 100% fit. Již ve středu nás čeká Sparta Brno a v sobotu Vyškov. Tam půjde o hodně a my se musíme co nejlépe připravit a naladit. Dnes to prostě nebylo ono.

Břetislav Holouš