Branka: Hagan

Sestava: Tomeček - Dolejší (66' Lipták), Žák, Švirk (73' Steffan), Janda - Svozil (65' Jakubec) - Hagan, Dorazil, Jurečka, Nádvorník (41' Hrubý) - Večerka 

Poslední krok bývá nejtěžší. Staré okřídlené pořekadlo se dnes projevilo v celé své kráse. Hráli jsme doma s Uničovem a k zisku titulu nám stačilo uhrát bod. Před utkáním jsme proto udělali vše, bohužel to nevyšlo. Soupeř byl proti. 

Až moc na nás bylo vidět, jak bychom chtěli, ale právě to nás svazovalo. Dvacet minut jsme se nemohli dostat do zápasu. Ke vší smůle jsme v 9' podcenili situaci před naším vápnem a bylo z toho vedení hostí 0:1. Vlastní laxností jsme soupeři darovali vedení a sebe dostali pod ještě větší tlak. Když jsme se nadechovali k tlaku, přišel úder číslo 2. Zbytečná ztráta míče na soupeřově polovině ve 25' znamenala vedení Uničova 0:2. Rychlý míč dopředu, dvě přihrávky z první a střela na bližší tyč. Nic horšího jsme si nemohli přát. 

Druhý gól nás probral a zapnuli jsme na vyšší obrátky. Zbylá část první půle se hrála na půli hostí. Tlačili jsme se do šancí, ale zbrklost a špatné řešení finální fáze nás brzdili v naší honbě za gólem. Ve 32' se před gólmanem objevil Dorazil, jenže jeho hlavičku gólman vyrazil na roh. Z něj přišel závar před bránou, odražený míč pak trefil Žák pouze do břevna. Rohy dnes oba exekutoři kopali skvěle, ale nedokázali jsme být před bránou důrazní, občas chyběl krok. 

Co chybělo určitě byla častější střelba z jakékoliv vzdálenosti. Jak je to účinné ukázal ve 35' minutě Dorazil, bohužel gólmanův skok naše naděje uťal. Činit se musel i Tomeček a to hned dvakrát. Pokaždé čelil šanci z brejku soupeře, ale udržel naše akcie i do druhé půle.

Tu jsme začali dalším náporem, ale obraz hry se příliš nezměnil. Dnes to prostě ve finální fázi hodně skřípalo. Důkazem toho je druhý zápas Večerky bez gólu. Jeho branky nám prostě chybí. Dát gól se podařilo v 57'. Míč od Tomečka převzal Jurečka, zatáhl jej do vápna a na zlatém podnose předložil balón Haganovi. Trefit prázdnou bránu už bylo snadné, 1:2.

Času bylo dost a věřil jsem, že vyrovnáme. Kluci věděli o co hrají a že stačí jeden gól. Naše snažení však utla minela Dolejšího. Nakopnutý míč měl pod kontrolou, chtěl si jej posunout prsama dopředu, jenže ten se odrazil za něj a pohotová střela hostujícího útočníka skončila třetím gólem, 1:3. Stane se, chyby děláme všichni. 

Padla na nás deka. Do konce zbývalo stále ještě dvacet minut, ale z naší strany už to byla křeč. Hráli jsme na riziko a to byla voda na mlýn soupeře. Do otevřené obrany chodil do brejků a Tomeček v bráně musel občas čarovat. Poslední velká šance přišla na konci. Dorazilův centr do vápna spadl Večerkovi přímo na nohu, jenže jeho teč skončila v rukou gólmana. Konečný rezultát 1:3.

Chtěli jsme to dnes rozhodnout. Možná jsme chtěli až moc slavit a urazili jsme tím paní Štěstěnu. Štěstí. To bylo to, co jsme dnes potřebovali a nedostávalo se nám ho. Šance jsme měli, bohužel. Chtělo to dát branku už v první půli. Nepovedlo se. Nutno však říct, že dnes proti nám stál další kvalitní a dobře připravený soupeř. Nezaujatému divákovi se zápas musel líbit. 

Nechybělo tomu nic. Jen ten jeden bod pro nás. Nepovedlo se. Je to škoda, ale život jde dál. Do dalšího utkání musíme jít s pokorou a lepší finální fází. Snad jsme fotbalové bohy neurazili. První, co mě po utkání napadlo? Prohra doma s Uničovem, pak osm zápasů bez porážky až do utkání s Bílovcem. Prohra a znovu šňůra osmi zápasů bez prohry až do utkání s Uničovem dnes. Tak snad to máme za sebou a příští týden už se budeme radovat. Ale pozor, poslední krok je opravdu nejtěžší. 

Břetislav Holouš