Vzhledem k počtu hráčů a snaze dát všem stejnou šanci hrát, máme v mladších přípravkách tři týmy: kmenovou U8, kmenovou U9 a smíšený tým složený z hráčů obou kategorií.
1.FC Viktorie Přerov : Sigma Olomouc 1:2 (0:0)
Branka: Maňák
Sestava: Pivoda - Masařík, Janík, Jedlička, Pluháček - Křepelka - Mikulík, Vyhňák, Vrba, Pospíšil - Maňák
Střídání: Tomeček, Zatloukal, Streda, Kropáč, Kožuch, Kohn, Pánek
Sobota, středa, sobota, Zbrojovka, Zlín, Sigma. Tři zápasy v rychlém sledu, tři těžcí soupeři. V Brně jsme prohráli po dobrém výkonu, se Zlínem jsme sahali po remíze, jak na tom budeme proti Sigmě, měl ukázat sobotní zápas. Motivace byla, chuť vyhrát také, museli jsme to ovšem podpořit dobrým výkonem. A první půle ukázala, že jsme toho schopni a dokážeme přehrávat i tyto silné celky.
Začátek prvního dějství byl z naší strany hodně svižný. Hned ve 2´ se dostal před vápnem k míči Maňák, posunul jej doprava na Pospíšila a jeho střelu vyrazil gólman. Skvělé. v 5´ vyšla hostům průniková přihrávka, ale střela letěla vysoko nad naší bránou. Tři minuty nato se na dvakrát do akce probojoval Pospíšil, podruhé poslal centr do vápna, kde byl osamocený Mikulík, klička gólmanovi vyšla, ale byla dlouhá. Před dobíhajícím Vyhňákem ukopl balón obránce. V 11´ znovu hořelo před bránou Sigmy. Maňák si po autu vzal míč, poslal jej před vápno, kde si Vyhňák krásně odstavil obránce, jenže střela mu nesedla a byla z toho malá domů. Ve 14´ si to výše zmíněná dvojice zopakovala znovu. Maňák na půlce vyslal do brejku Vyhňáka, jež si navedl balón a střela zpoza vápna skončila k naší smůle na tyči. Mezi 19´ a 20´ bylo horko před naší bránou, ale ani jeden z centrů hostí nenašel adresáta a tak z toho byl jen plachý poplach.
Po pauze na pití jsme opět zahrozili jako první. Mikulík přihrál Vyhňákovi, ten posunul na úplně volného Masaříka, ale prvním dotykem se připravil o lepší zakončení a poslal míč do rukou gólmana soupeře. Dalších deset minut to byl spíš boj mezi oběma šestnáctkami bez větších šancí či střely na bránu. Vzrušení přinesla až 31´ kdy na trestný kop soupeře laxně vyběhl Pivoda, jenže slabá střela na naší bránu ji naštěstí minula. Za dvě minuty jsme šli z naší poloviny ve třech na dva, Vyhňák krásně uvolnil průnikovkou Masaříka, ale jeho finální řešení nevedlo k ničemu. Za tři minuty si mohl udělat radost aktivní Vyhňák. Tomeček krásně přečetl hru, vběhl do rozehrávky soupeře, z první poslal centr do vápna, kde našel osamoceného Laďu, ale toho vychytal gólman. Zbylý čas první půle už nic nepřinesl a tak vše zůstalo otevřené a do kabin se šlo bez branek.
Začátek druhého poločasu nás hodně zmrazil. Na levou stranu hostí se postavil Podivínský a defacto rozhodl zápas během dvou minut. Ve 45´ po několika odrazech vůbec nereagoval Masařík na svého hráče, ten si přebral míč, zbavil se i Janíka a úhlu vystřeli tvrdě na bránu. Pivoda jeho střelu vyrazil, ale naše záloha zaspala a volný hráč dorazil za bezmocně ležícího Adama, 0:1. Dvě minuty nato přišla rozehrávka od Janíka, Podivínský si jen narazil míč, proběhl kolem Masaříka a z brankové čáry poslal míč do zadní šibenice. Krásná střela, bohužel do naší sítě, 0:2.
Než jsme z toho dvojnásobného knockautu otřepali, uběhlo moře času. Zase z toho byl boj mezi šestnáctkami a přechodová fáze se nedařila ani jednomu z týmů. Zpátky do hry jsme se dostali v 60´. Nákop Jedličky prodloužil na půlce hlavou Tomeček. Vyhňák si prsama posunul míč do běhu, ve vápně o něj sice přišel, ale po narážečce s Vrbou se k němu dostal zpět a hosté jej nekompromisně poslali k zemi. Penalta. Míč si postavil Maňák a i když gólman vystihl směr, bylo to přesně k tyči, 1:2. Času na vyrovnání bylo dost, jenže ubývaly i síly a dá se říct, že si to soupeř pohlídal a do ničeho nás nepustil. Nepomohlo ani vytažení Jedličky na hrot. Prostě jsme na útočníky už míč ani nedostali. Konečný výsledek 1:2.
Další prohra o gól, začíná to být hořké. kdybychom na to neměli, neřeknu ani popel, ale za první poločas jsme si určitě bod zasloužili. Jenže... Pokud neproměníme ani ty nejvyloženější šance, úspěch se nedostaví a radost taky ne. Zůstane je trpká pachuť něčeho, co si už zítra nebude nikdo pamatovat. Jak se říkalo za mých mladých let. Anglická královna se neptá, vidí výsledek. Ten byl k nám včera až příliš krutý.
Břetislav Holouš