V nedělním utkání jsme na hřišti Třince nastoupili k zápasu, který nakonec nabídl dvě naprosto odlišné tváře našeho týmu.

Úvod utkání se nám vůbec nepovedl. Někteří hráči na hřiště nastoupili s nasazením, které rozhodně neodpovídalo důležitosti zápasu, a tenhle přístup se bohužel promítl do celkového obrazu hry. Nejvíc nás trápil přechod z obranné do útočné fáze, kde rozehrávka byla zbytečně pomalá, hra postrádala plynulost a často jsme se zbytečně zamotávali už na vlastní polovině. K tomu jsme prohrávali velkou část osobních soubojů po celém hřišti, což domácím dávalo prostor diktovat tempo a nutilo nás jen reagovat na jejich hru. Do kabin jsme tak odcházeli s vědomím, že takhle dál to nejde. Druhý poločas byl ale znatelně lepší. Nastoupili jsme na hřiště s jasným odhodláním výkon zlepšit a bylo to znát prakticky od první minuty. Přidali jsme na bojovnosti, začali chodit důrazněji do soubojů a domácím jsme přestali dávat tolik prostoru. Po ztrátě balonu jsme byli rychlejší v návratu. Hra navíc dostala i potřebnou kreativitu, díky které jsme si dokázali vytvářet šance a působit nebezpečněji směrem k brance Třince. Celkové nasazení šlo ve druhém poločase citelně nahoru. Bylo vidět, že tým chce zápas zlomit a jde si za tím. Hráči byli aktivnější v pohybu dopředu a byl z nich znát jasný chtíč dát branku. Zlepšení oproti první půli bylo jasně vidět a je na čem stavět do dalších zápasů.