Sestava: Pánek - Mikulík, Tomeček, Janík, Pospíšil - Streda (41´ Doležel), Křepelka, Vrba (60´ Losert) - Jedlička, Pluháček, Masařík (70´ Zalevskyi)

Střídačka: Pivoda, Kohn, Suchánek

V posledním utkání podzimu jsme doma hostili Prostějov. Zápas jsme chtěli vyhrát, abychom měli klid na zimní přípravu a dostatečný odstup, který by nám zajistil první šestku. Nepovedlo se. Opět jsme nedali ze hry ani jeden gól a tak je zcela jasné, co bude naší největší starostí v zimní pauze. Dvacet branek v šestnácti utkáních je hodně mizerná bilance. Takto se vyhrávat nedá ani s těmi potenciálně slabšími soupeři.

Do utkání jsme vstoupili aktivně a hned první útok směřoval na soupeřovu bránu. Jedlička se uvolnil u lajny, ale jeho následný centr před bránu se nepovedl. To však bylo na dlouhé minuty vše. Hrál se takový bojovný zápas od vápno po vápno, bez šancí a ne moc hezký. První šance v utkání se tak objevila až v 10´. Křepelka poslal průnikovou přihrávku na Masaříka, na jeho přízemní centr před bránu však nedosáhl ani Pluháček a ani Jedlička. Míč do vápna však ještě vrátil Mikulík, odhlavičkovaný balón se dostal k Pluháčkovi, ten jej přihrál Masaříkovi, jež mu ho vrátil zpět před bránu. Následnou střelu však srazil obránce na roh. 

Další šance na sebe nechala čekat deset minut. Po rohu hostí vypadl Pánkovi míč z ruky a přišel závar před naší bránou, který však dopadl v náš prospěch. Dvě minuty poté kopal Tomeček trestný kop, jenže míč málem skončil na pokladně našeho oblíbeného supermarketu. Ve 26´ se po našem rohu dostal soupeř k rychlému protiútoku a finální střelu vytlačil Pánek na roh. Tři akce za šest minut byly zřejmě moc a tak se oba týmy vrátily ke klasice z úvodu utkání. Slovy klasika: nuda, nuda, šeď, šeď. Vzrušení přinesla až závěrečná dvouminutovka. Nejprve hosté zahráli roh na krátko. Naši chlapci, jak bývá u takto zahrané standartní situace, krásně zaspali a střelu pod břevno tak vytlačil Pánek na další roh. Ten odhlavičkoval Tomeček k Masaříkovi, přihrávka na Mikulíka a rychlý protiútok v našem podání. Před vápnem přišla přihrávka Pluháčkovi a jeho střela na bližší tyč pouze olízla brankovou konstrukci. První dějství diváky nenabažilo a skončilo bezbrankovou remízou.

Druhá půle začala svižně z obou stran. Nejdříve šance na naší straně a poté hned na straně hostí. Osudnou se stala 44´. Další z dlouhých nákopů od brány, propadli jsme u lajny a přišel překop za obranu, Pánek byl u míče pozdě, stejně jako stopeři u jediného nebezpečného hráče soupeře a ten pohodlně poslal míč zpoza vápna do prázdné brány, 0:1. Už se to tak nějak stává pravidlem. My se na gól nadřeme, ale soupeřům ho darujeme na zlatém podnose. Že by nás obdržené branka probrala jako v Havlíčkově Brodě se ale říci nedalo. Nadále se hrál ten nudný fotbal bez nějakých velkých šancí. V 53´ vyráží Pánek střelu hostí na roh, v 61´ střílí Jedlička nad a větší závar přinesla až 64´. Trestný kop Tomečka, motanice před bránou soupeře a střela Loserta nad. 

Opět jsme museli stáhnout obranu na tři stopery, jenže naše snaha byla tentokrát hodně jalová. Vlastně jsme si nepřipravili žádnou stoprocentní šanci. Pořád to byla taková kopaná z obou stran a míč si trávy moc neužil. Závěrečný hvizd byl vlastně spíš vysvobozením. Vysvobozením z nudy a šedě, která toto utkání provázela od začátku až do konce. Nakonec rozhodla naše jediná chyba. Na pěkné akce a šance bychom dnes museli jinam. Nepředvedl je ani jeden tým. Hosté byli prostě bojovnější, důraznější a štěstěna jim dopřála i ten jediný gól. K nám se otočila tentokrát zády. Jenže my ji ani nešli naproti. Bylo to bezzubé, bez bojovnosti, bez emocí a hodně neradostné rozloučení s podzimní části sezóny.

Máme pouhých 21 bodů. Zespodu se na nás tlačí spousta týmů a my potřebujeme sbírat body. Dnešní výhra by nám zajistila klid a osmibodový náskok na sedmé místo. Takto jsme sami sebe dostali pod tlak a ve zbývajících šesti jarních utkáních musíme uhrát alespoň devět bodů. To by snad na první šestku mohlo stačit. Pokud však k zápasům budeme přistupovat jako dnes, bude to velký oříšek. Nikdy mi prohry nevadili, pokud jsme hráli pěkný fotbal. Nechci aby se kluci kvůli honbě za body snižovali k nakopávání a jednoduchému stylu hry. Dnes jsme to však hlavně ve druhé půli dělali a stejně to k ničemu nevedlo. Je před námi zimní pauza a my se z toho musíme oklepat a lépe se připravit na jaro. Pokud bych si měl něco přát pod stromeček, tak by to zcela jasně byl útočník. Tento post nám prostě chybí. Pravdou je, že v deseti utkáních nám chyběl zraněný Vyhňák, ten za šest zápasů nastřílel pět branek. Na jaře už bude k dispozici a my doufáme, že mu to tam bude padat.

Břetislav Holouš