Branka: Vyhňák 

Sestava: Pánek - Masařík, Janík, Křepelka (67' Suchánek), Losert - Streda (75' Kohn), Doležel, Jedlička - Mikulík, Vyhňák (75' Zalevskyi), Tomeček (52' Pluháček)

Střídačka: Šálek, Pivoda 

Ke třetímu zápasu jsme dnes jeli do Prostějova. Konečně soupeř, kterého jsme měli načteného, jenže velmi těžký, to jsme dobře věděli. Bylo třeba k utkání přistoupit co nejlépe. Chtěli jsme navázat na dobrou hru z minulého týdne a hlavně konečné začít proměňovat šance. Povedlo se tak půl na půl. 

V první půli se hrál opravdu dobrý fotbal z obou stran. Úvod zápasu patřil domácím, kteří se rozkoukali rychleji. Jejich akce většinou končily ofsajdem, ale bylo to pro nás varování. Největší šance přišla z rohu, jenže Pánek byl připravený. V 15' jsme se konečně dostali ke slovu i my. Tomeček se prodral po lajně, ale svoji střelu uspěchal a ta našla pouze gólmana. Za minutu tentýž hráč poslal míč do vápna a Vyhňák ztroskotal rovněž na brankáři. Nepovedla se ani střela po odrazu. Masaříkovi se do ní připletl Vyhňák a byla to spíš malá domů. 

Ve 20' šel z boku na gólmana Mikulík, jenže i jeho střelu zneškodnil ochránce domácí svatyně. Poté přišly chvíle domácího souboru. Dvakrát se ocitl samotný hráč na naší zadní tyči, ale Pánek byl znovu 100%. Ve 30' mel další šanci Vyhňák, jenže opět bez úspěchu. Vse si vynahradil o tři minuty později. Po odrazech uprostřed hřiště se míč dostal ke němu a jeho "lobíček" konečně rozvlnil síť, 0:1.

Konec prvního dějství to ještě zdaleka nebyl. Dvě minuty po brance Vyhňáka si zkusil lob i Mikulík, ale vůbec se mu nepovedl. A aby těch šancí nebylo málo, obral ve 36' Vyhňák o míč stopera s gólmanem, jeho přízemní střela z dvaceti metrů však minula tyč prázdné brány. Ve 39' mel další šanci Tomeček, po přihrávce Masaříka, ale ani z ní gól nepadl. Poslední slovo měl nakonec soupeř. V poslední minutě nás podržel zase Pánek, když chytil dvě jasné šance domácím. Poločas tak skončil 0:1.

Jestliže se mi první dějství líbilo, tak to druhé vůbec. Soupeř nasadil do útoku hráče, který nám začal dělat velké problémy. My jsme se vůbec nemohli dostat do hry. Zbytečně jsme se hádali, vztekali a vlastně tak rozložili sami sebe. Hra se začala kouskovat. Z naší strany docházelo ke zbytečným ztrátám a to byla voda na domácí mlýn. Vyložené šance tam moc nebyly, ale mačkali nás chvílemi jako citron.

I přesto jsme si dokázali vytvářet šance, abychom mohli dát uklidňující gól. Za zmínku stojí ty dvě Vyhňákovi. Nejdříve v 55' šel jeho lob vedle a o pět minut později nad. Tady to chtělo jít do kličky a do prázdné. Škoda. Tohle by asi rozhodlo a hra byla se zklidnila. Takto to bylo vyhrocené až do konce. Ten jsme však zvládli a potřetí za sebou se radujeme z nejtěsnější výhry. Gólů mohlo a mělo být více, ale pánbůh zaplať aspoň za ten jeden. Konečný výsledek 0:1.

Tři zápasy, devět bodů. Mohli bychom se radovat a plácat se po ramenou, jenže... Pozitivní je ta nula na straně obdržených branek. Pochvalu si zaslouží Pánek, ale i celá obrana. Na té druhé straně je to horší. Pouhé tři vstřelené góly jsou hodně úsporný režim. Jen dnes jsem napočítal deset šancí, které volali po brance. Vyšlo to jen jednou. Chce to větší klid v té koncovce. Snad už příště to tam bude padat. Je nejvyšší čas. Paní štěstěna nám dlouho za zadkem stát nebude. 

Břetislav Holouš