Sestava: Sehnálek, Sládeček, Špalek, Töllich, Přibyl, Gomola, Janda, Jarolík, Zich

Večer po příletu do Malagy jsme si na letišti půjčili tři vozy a vydali se do asi 45 minut vzdálené Marbelly. Po příjezdu do hotelu BlueBay Banús, kde jsme měli plnou penzi formou all-inclusive, jsme povečeřeli a kluci ještě chvíli poseděli u jezírka. Pak už ale všichni rychle zalehli, protože nás druhý den čekal opravdu těžký soupeř — CP Mijas Las Lagunas. 

Po vydatné snídani jsme se ráno vydali k moři. Kluci běhali po pláži, dováděli ve vlnách, stavěli přehrady z písku… ale co bylo nejdůležitější — jako první si chtěli samozřejmě zakopat s balónem. Po dvou hodinách jsme se přesunuli do sportovního centra v Las Lagunas, kde nás čekal první zápas.

Už při příchodu bylo jasné, že nás čeká něco úplně jiného než doma. Ve Španělsku totiž ročníky 2018 nehrají formát 4+1 jako u nás, ale 6+1. Hraje se s balónem číslo 4, na mnohem větším hřišti o rozměrech 40x50 metrů a místo našich 2x15 minut se hraje 2x25 minut. Navíc už přípravky fungují v ofsajdovém systému, který je vyřešen speciální ofsajdovou čarou přibližně metr od velkého vápna. Jedinou úlevu, kterou nám domácí dali, bylo právě vypuštění ofsajdu.

I přes úplně jiné podmínky jsme se snažili hrát naši hru. Široké hřiště, nabídka, průnikové přihrávky, aktivní pohyb a maximální nasazení. A fungovalo to skvěle. Po krásné akci a gólu Jakuba Sehnálka jsme dokonce vedli 1:0 a takovým skóre skončil i první poločas.

Už o přestávce ale bylo vidět, jak moc jsou kluci vyčerpaní. Měli jsme jen dva hráče na střídání a odehrát téměř dvojnásobnou minutáž na obrovském hřišti s větším balónem bylo extrémně náročné. Přesto nastoupili do druhého poločasu nebojácně a bojovali dál.

Dlouho jsme drželi vedení, ale po chybě v rozehrávce soupeř srovnal na 1:1 a za chvíli přidal nádherný oblouček na 1:2. Naši kluci ale bojovali jako lvi. Ještě jsme si vytvořili několik velkých šancí a po jedné střele dokonce zazvonila tyč. Nakonec jsme sice těsně prohráli, ale po závěrečném hvizdu přišlo něco možná ještě cennějšího — obrovský potlesk a uznání od domácích trenérů i organizátorů v čele s Oscarem Callejou, který s námi celý pobyt organizoval. 

A upřímně? To, co kluci předvedli v úplně jiném systému, na velkém hřišti, s minimem střídání a proti skvěle připravenému soupeři, bylo obdivuhodné.

Další den nás čekal tým Club Deportivo Cancelada. Už ráno nám Oscar při organizační debatě narovinu řekl, že do Deportiva volal, aby proti nám klidně postavili i dva starší hráče, protože po našem výkonu proti Las Lagunas chtěli, aby byl zápas vyrovnanější. A to nás na jednu stranu těšilo, na druhou trochu děsilo. 

První poločas skončil divokým skóre 3:3. Tři góly jsme inkasovali po standardních situacích, což byla velká škola.

O přestávce jsme si něco řekli, od gólmana až po posledního hráče. Ve druhém poločase jsme hráli zodpovědněji zezadu a dlouho drželi remízový stav. Byl to fantastický zápas plný tvrdých soubojů, krásných akcí a neustálého přelévaní hry nahoru dolů. Musím ale říct, že jsme měli ze hry více. Deportivo spíše nakopávalo balóny dopředu, zatímco my jsme se snažili kombinovat.

A pak přišla rozhodující chvíle. Po nádherné akci jsme vstřelili gól na 4:3 a toto skóre už vydrželo až do konce. Viktorka si tak připsala vítězství ve Španělsku! 

Po zápase následovalo společné focení, přátelské pozdravy a hlavně zážitky, které si kluci ponesou celý život. Odpoledne pak patřilo dovádění v bazénu pod krásným španělským sluncem. 

V pondělí jsme si zatrénovali v Marbella Football Center. Kluci procházeli nádherným sportovním areálem jako opravdové fotbalové hvězdy — někdo s mobilem v ruce, někdo s kopačkami v ruce, jiný ve slunečních brýlích. Bylo nádherné sledovat, jak si užívají úplně všechno kolem fotbalu.

Po tréninku přišel zasloužený relax u bazénu, odpočinek na lehátkách nebo kola u vody. Pak už přišlo balení a příprava na večerní odlet zpět domů.

Tohle soustředění bylo opravdu něco jako z jiného světa. Troufnu si říct, že podobný zážitek nezažije leckterý prvoligový klub. A my ho mohli absolvovat díky našemu klubovému partnerovi Resta-Dakon. Obrovské poděkování patří především panu Milanu Sládečkovi, bez kterého by se tahle cesta nikdy neuskutečnila. 

Kluci si odváží nezapomenutelné zážitky, zkušenosti i možnost poznat úplně jinou fotbalovou kulturu. A já jsem nesmírně rád, že i klub jako 1. FC Viktorie Přerov může právě ve Španělsku — v zemi, kde je fotbal náboženstvím — zanechat tak skvělý dojem.

Už nyní jsme navíc ve spojení s Pavlem Dreksou, který působí na kyperském Pafosu. Uvidíme tedy, jestli kluky čeká další mezinárodní fotbalové dobrodružství. 

Andrej Karaban