Branka: 88´ Repček

ČK: 9´ Bělka

Sestava 1.FCV: Bělka (Kratochvíl P.) - Janyška, F. Kuča (46´ D. Kuča), Javora, Řezník - Horák, Verbich - Masný (75´ Repček), Kratochvíl J. (58´ Bogdaň, 75´ Kocian), Braun (14´ Kratochvíl P.) - Čtvrtníček

Utkání o naději. Potřebovali jsme nutně zvítězit, protože jsme se chtěli udržet v boji o záchranu. Do utkání však vstupujeme katastrofálně. Celý týden se bavíme o tom, že musíme pokrýt dlouhý míč na Preislera. Běží 5. minuta, dlouhý míč na Preislera, Bělka pozdě vybíhá a srazí hostujícího útočníka, za což inkasuje žlutou kartu a Kostelec zahrává nebezpečný přímý kop. Naštěstí to brankou neskončilo. Z této chyby jsme se nepoučili a v 9. minutě přišla naprosto totožná situace. Dlouhý míč za obranu na Preislera, Bělka byl v souboji pozdě a sráží Preislera tentokrát v pokutovém území, následuje druhá žlutá karta a pokutový kop. Odnesl to Braun, který musel do hry pustit brankáře P. Kratochvíla. Ten se rozhodl, že to bude jeho odpoledne se vším všudy. Hned po nástupu zlikvidoval pokutový kop Zbožínka i se stejně nebezpečnou dorážkou. 

To náš tým probudilo a přestože jsme hráli v 10, tak se hrál vyrovnaný fotbal. Za nás mohl skórovat Čtvrtníček, ale těsně nedosáhl. Řezníkova rána byla zblokována a opět neúnavný Masný trefil tyč, po dorážce Horáka jsme již zvedali ruce, ale střela šla těsně mimo. Na druhé straně bylo vše o tom, jestli dokážeme pokrýt Preislera a to se nám 3x nepovedlo. Byly z toho šance pro Kostelec, které výborně pokryl P. Kratochvíl. O poločasové přestávce jsem kluky pochválil, protože na hřišti nebylo vidět, že je nás o jednoho méně.¨

Druhý poločas nabídl bojovný fotbal, avšak branky jsme se dlouho nedočkali. Střídající Skalník vymotal naše obránce a střelou orazítkoval tyč Kratochvílovy branky. Verbichova rána na druhé straně neměla správný směr a mířila nad. Kratochvíl znovu vychytal Preislera. Do 80. minuty se hrál vyrovnaný fotbal, ale v 80. minutě nám došly síly, což považuji za logické, když jsme celý zápas dřeli o jednoho méně. Soupeř nás mírně zatlačil a my se museli hodně vzadu otáčet, aby z toho nebyly šance na rozhodnutí. 

Měli jsme i trochu smůly, pro zranění musel odstoupit J. Kratochvíl, kterého nahradil Bogdaň, který se bohužel také zranil a na hřiště v 75. minutě přišli Kocian a za vyšťaveného Masného Repček, který se konečně po měsíci uzdravil a po jednom tréninku byl schopen naskočit alespoň na těch závěrečných 15 minut. V minutě 88. vyhrál Řezník hlavičkový souboj, Horák obešel soupeře 1 v 1 a najednou jsme postupovali 3 na 3. Čtvrtníček roztáhl hru do kraje, kde následně dostal od Horáka míč. Nejprve Čtvrtníčka zblokoval soupeř, ale Tomáš se vrátil do souboje, skvěle tělem odstavil soupeře a jedovatým centrem v pokutovém území hledal Horáka s Repčekem. Bárta míč vyrazil pouze před sebe a Repček v těžké pozici levou nohou do odkryté svatyně nezaváhal - 1:0. 

Nemusím popisovat, jaké emoce se v ten moment na Sokolské odehrávaly. Můžeme si vyčítat chyby, nekvalitní řešení, ale v ten moment nám bylo všechno jedno. Celý tým naskákal u rohového praporku na střelce rozhodující branky. Závěr jsme si na rozdíl od utkání ve Vsetíně pohlídali a obrana řízená Javorou fungovala jak měla. Po dlouhém nastavení přichází závěrečný hvizd a nám se splnilo to, co jsme si moc přáli. Namočit do bojů o záchranu dalších 7 týmů.

Věděli jsme, že pokud nezvítězíme, bude pro nás záchrana již pouze v rovině teorie. Přiznejme si, že v 9. minutě po ČK a nařízeném pokutovém kopu to vypadalo na tragédii. Naštěstí se ukázala krása týmového sportu a P. Kratochvíl v bráně vyčaroval zcela rozhodující zákroky pro vývoj utkání a tímto moc podržel svého kolegu Bělku, kterému utkání nevyšlo. I přesto, že jsme hráli prakticky celý zápas v 10, tak jsme šli za vítězstvím. Proti však byla ohromná kvalita Preislera, který nás trápil po celé utkání. Když jsem se ve čtvrtek večer dozvěděl, že se nám zázračně uzdravil Repček, měl jsem takovou radost, že jsem to musel hned oznámit svým kolegům Drabiščákovi a Bogdaňovi, protože dobře vím, že se jedná o rozdílového hráče. Martin přes dlouhou absenci utkání rozhodnul a pozdvihl bojovný výkon týmu na další úroveň. Nejvíce mě těší, že po utkání s Kostelcem máme stále o co hrát. 

Dobře víme, že na záchranu ještě musíme udělat spoustu bodů. Nebude to jednoduché, "éčková" divize je nesmírně vyrovnaná a každý může obrat každého. Do Všechovic jedeme s maximální pokorou, poslední 3 utkání jsme neprohráli, na tom musíme vystavět naše sebevědomí a opět musíme žrát trávu od 1. do 90. minuty. Zase nás čeká maximálně důležité utkání, ve kterém budeme chtít bodovat. 7x3 je 21. Jedeme dál.

David Chuda